Magistrát města Plzně

Odbor správy infrastruktury

Energetika

Plnění programu

 Program snižování energetické náročnosti budov v majetku města Plzně byl v RMP schválen již v r. 2000 a nastartoval systematický přístup ke snižování energetické náročnosti městských budov. V rámci tohoto Programu probíhá od té doby sledování a vyhodnocování vývoje ročních spotřeb energie a vody ve vybraných budovách. Plnění programu je každoročně předkládáno Radě města Plzně formou informativní zprávy. Do sledování byly postupně zařazeny objekty užívané organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi města. Ve sledování spotřeb za rok 2018 je zařazeno celkem 136 objektů (budov nebo celých areálů). Údaje o spotřebách i nákladech za energie a vodu jsou získávány z ročních hlášení či z faktur a u budov užívaných Magistrátem města Plzně ze zavedeného systému energetického manažerství (EnMS v souladu s normou ISO 50001). Níže jsou uvedeny spotřeby za rok 2018 a jejich porovnání s průměrnou spotřebou za období let 2001 až 2012 (2. vyhodnocovací období) a se skutečností předchozích dvou let. U budov, kde jsou k dispozici i starší údaje, je uveden i průměr spotřeb za roky 1998 až 2000 (1. vyhodnocovací období).

Součástí přílohy č. 1 IZ je i informace o hodnocení objektu z hlediska celkové „dodané energie“ (teoretická potřeba) v průkazu energetické náročnosti (PENB) a rok pořízení PENB. Uvedené hodnocení odpovídá roku zpracování průkazu, takže v některých budovách mohlo následně dojít k dílčím změnám (vylepšením). PENB platí 10 let, nový se zpracovává pouze v případě realizace větší změny dokončené stavby. V majetku města není zatím žádná budova s téměř nulovou spotřebou (hodnocení písm. A). 2 budovy mají hodnocení písm. B, jedná se o nízkoenergetické stavby. Budov hodnocených písm. C, tedy těch, které ještě splňují současné požadavky norem na novou výstavbu, je celkem 38. Budovy plnící normu jsou podbarveny zeleně. Budov hodnocených písm. D je celkem 44, tyto sice nesplňují současné normy, avšak písm. D lze u starších domů považovat za vcelku dobré (bez podbarvení). Z toho vyplývá, že z budov užívaných městem je 61 % ve vyhovujícím stavu z hlediska spotřeb energie.

Objem spotřeby energie ve všech sledovaných objektech za r. 2018 činí 201 160 GJ. Náklady za spotřebovanou energii a vodu v těchto objektech přesáhly hodnotu 119 769,5 tis. Kč (z toho náklady na vytápění činily cca 55 445 tis. Kč). U 112 objektů z celkového počtu 136 sledovaných, tedy u převážné většiny městských budov, došlo k absolutnímu snížení spotřeby (v technických jednotkách) oproti průměru let 2001 až 2012, a to i přes skutečnost, že leckde bylo provedeno rozšíření stavby (nástavbou či přístavbou) a došlo k vybavení objektů dalšími spotřebiči.

Samostatně je sledován vývoj spotřeby elektrické energie pro veřejné osvětlení. Jeho celková spotřeba za r. 2018 činila 11 383 MWh a celkové náklady vč. DPH přesahovaly 21 200 tis. Kč. Po celé období sledování (od r. 2000) se roční spotřeba veřejného osvětlení v technických jednotkách pohybuje trvale mírně v rozmezí 11 až 12 GWh, a to i přes skutečnost, že počet svítidel neustále stoupá. Z toho vyplývá, že postupně dochází ke snižování měrné spotřeby na jedno svítidlo.

Skladba druhů energie užívaných v budovách města za rok 2018 je patrná z následujícího grafu. Největší podíl na spotřebě má teplo nakupované ze soustavy centralizovaného zásobování  (62,2 %), dále je využívána elektřina a zemní plyn.

 

Kromě realizace energeticky úsporných opatření investičního charakteru, jako je např. zateplení obvodového pláště budovy či výměna starého zdroje tepla za jiný s vyšší účinností, přispívá k postupnému snižování spotřeby energie a vody i energetické manažerství - tj. především pravidelné sledování a vyhodnocování spotřeb, provádění nápravných opatření v případě nárůstu spotřeby a proškolování všech uživatelů budov (zejména o správném vytápění a větrání). Pro optimální nastavení regulace vytápění a kvality vnitřního vzduchu slouží také měřidla zapůjčovaná OSI MMP, která průběžně zaznamenávají provozní hodnoty (teplota, koncentrace CO2 a relativní vlhkost).

Dalším přístrojem, který napomáhá k odhalování defektů majících za následek vyšší tepelné ztráty staveb i technologických zařízení (např. rozvodů tepla, teplé vody i elektřiny) a ke zjišťování závad zařízení, jejichž důsledkem dochází ke zhoršování energetické účinnosti, je termovizní kamera. Ve spolupráci s jednotlivými správci městských budov provádí pracovníci OSI MMP termovizní snímkování a analýzu jednotlivých termogramů (snímků). S využitím výstupních protokolů mohou správci a vedoucí pracovníci efektivně plánovat opravy, údržbu či rekonstrukce a následně kontrolovat i kvalitu provedené práce.

Efekt naplňování Programu snižování energetické náročnosti včetně zavedeného energetického manažerství v organizačních složkách a příspěvkových organizacích města lze názorně ukázat na příkladu skupiny 48 budov, které jsou sledovány od roku 2001. Tato skupina budov, při celkové spotřebě energie 129 118 GJ za rok 2018, vykazuje, ve srovnání s úrovní spotřeby na počátku období, tedy za r. 2001, absolutní roční úsporu 59 564 GJ (tj. -32 %). Pokud by výše spotřeby energie v těchto budovách zůstávala po celé sledované období na úrovni roku 2001, zaplatilo by město za energie, jen u těchto vybraných budov, více o téměř 29 800 tis. Kč/rok.

Ke správnému provádění  energetického manažerství v budovách základních škol, vybraných mateřských škol a školních jídelen a a v administrativních budovách MMP a ÚMO přispívá také nástroj s názvem ENERG.ETICKÝ TERČ, který je využíván u skupin budov obdobného charakteru provozu již několik let a porovnává úroveň přístupu provozovatelů budov k jejich energeticky efektivnímu chování. Výsledky E.ET jsou prezentovány ve formě grafu a výsledkové listiny 2019 (zpracovaná z dat za rok 2018). Z dokumentů lze vyčíst informace o hodnocení jednotlivých budov pomocí 10 kritérií. Jsou zde k dispozici jak údaje v technických jednotkách, tak hodnocení po převodu na body, s jejichž pomocí lze provádět porovnání kvality staveb z hlediska tepelně technických vlastností, z hlediska dopadů na životní prostředí i úrovně energetického manažerství.

Metodika hodnocení pomocí Energ.etického terče zohledňuje rozdíly v klimatických podmínkách jednotlivých let (provádí se přepočet spotřeby tepla na vytápění na normové klimatické podmínky) i změny vytápěné podlahové plochy způsobené stavebními úpravami. Velká váha v hodnocení je kladena na provádění energetického manažerství - úroveň je hodnocena v bodě ENEMA a školení uživatelů budov -ENEDU (u základních škol je posuzováno zařazení této problematiky do vzdělávání žáků). V budovách, kde je dobře fungující systém energetického manažerství a proškolování uživatelů, se tyto činnosti příznivě projevují nejen na úsporách tepla na vytápění (vlivem důsledné regulace tepoty v provozní i mimoprovozní době, správným větráním apod.), ale i na spotřebě elektrické energie a teplé i studené vody.

Lze tedy konstatovat, že naplňování Programu snižování energetické náročnosti přináší městu významný efekt v úspoře provozních nákladů. Druhotný efekt je ve zmírňování negativních dopadů na životní prostředí. Za ocenění našich aktivit v oblasti energetického manažerství lze považovat například i skutečnost, že energetické manažerství v Plzni bylo Státním fondem životního prostředí zařazeno do publikace „Příklady správné praxe energetického managementu“, která je přílohou k metodickému návodu pro splnění požadavku na zavedení energetického managementu v prioritní ose 5 OPŽP 2014 - 2020.

 

© 2019 Magistrát města Plzně   |   nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň   |   Tel.: +420 378 031 111   |   posta@plzen.eu