Magistrát města Plzně

Odbor správy infrastruktury

Energetika


Stelarátor

Stelarátor je, podobně jako tokamak, zařízení pro udržení plazmy z důvodu využití termojaderné reakce (fúze) k výrobě energie. Stelarátor tedy představuje uzavřenou magnetickou konfiguraci, která na rozdíl od tokamaku může pracovat v kontinuálním režimu. Zatímco tokamaky byly v minulosti zkoumány pouze v Sovětském svazu, stelarátory se zabývaly v západních zemích. Všechny pokusy vyrobit a udržet ve…

Stožár elektrického vedení

Nejviditelnějším zařízením zabezpečujícím přenos a rozvod elektrické energie v krajině jsou stožáry elektrického vedení. Vršek stožárů nese slabší zemnící vodiče, představující velmi účinnou ochranu proti bleskům, které svedou do země. Uspořádání stožárů a jejich konstrukce zaručují, že se ani při nejsilnější vichřici nepřiblíží svazky k sobě, k zemi či ke stožáru. Čím jsou…

Strmotrubný kotel

Kotel, jehož spalovací prostor je ohraničen stěnami vytvořenými z paralelních vertikálních trubek s ohřívanou vodou nebo parovodní směsí. Na rozdíl od původního parního kotle, kde se pára tvořila přímo v parním bubnu ohřívaném plamenem nebo spalinami, tvoří se pára ve strmotrubných kotlích v systému vertikálně uspořádaných varnic.

Strojovna

Jako strojovnu obvykle označujeme část elektrárny, kde se nachází turbína s příslušenstvím.

Struska

Struska vzniká v parním kotli s výtavným ohništěm tavením popele nebo popílku. Odpouští se do granulační nádrže, kde se prudce ochlazuje a granuluje. Zgranulovaná a rozdrcená struska se pneumaticky nebo hydraulicky dopravuje na složiště.

Střídavé elektrické napětí

Střídavé elektrické napětí je možno opsat funkcí sinus nebo cosinus. Je to elektrické napětí jehož dva potenciály střídají v čase vzájemně svou polaritu.

Střídavé elektrické veličiny

Střídavé elektrické veličiny je možno opsat funkcí sinus nebo cosinus. Takový průběh veličin nazýváme harmonický. Střídavé elektrické veličiny jsou na rozdíl od stejnosměrných proměnné, mění se tím i magnetické a elektrické pole, takže se projevuje jev elektromagnetické indukce. V praktické elektrotechnice našich elektrorozvodů mají všechny střídavé průběhy nominální frekvenci 50 Hz.…

Střídavý elektrický proud

Střídavý elektrický proud je možno opsat funkcí sinus nebo cosinus. Je to elektrický proud charakterizovaný tím, že uspořádaný tok elektrického náboje v určitých časových intervalech mění svůj směr v opačný (střídá orientaci).

Superphénix

Jedná se o francouzský rychlý reaktor (štěpení jader paliva vyvolávají především rychlé neutrony) bez moderátoru, chlazený roztaveným sodíkem. Vzhledem k možnosti rozšíření reprodukce paliva (v aktivní zóně dochází k tvorbě nového štěpného materiálu transmutací 238U na 239Pu) je tento typ považován za perspektivní. V současné době je tento reaktor dlouhodobě odstaven a to zejména z politických důvodů.…

Supravodivost

Jev, kdy v látkách při velmi nízkých teplotách prakticky zmizí elektrický odpor. Supravodivost je možno vyvolat v řadě kovů, slitin a ve speciální keramice už nejen při teplotách kapalného helia, ale i v kapalném dusíku a vodíku.

Suspenze

Forma fyzikálního rozptýlení tuhé látky ve vodě. V procesu mokrého odsiřování (viz heslo Mokré procesy) se jedná o suspenzi rozemletého vápence ve vodě, která se ve formě jemné mlhy přivádí spolu s kouřovými plyny a s oxidačním vzduchem do absorbéru. Analogický termín je vápencové mléko.

Světelný zdroj

Světelný zdroj je zařízení sloužící na přeměnu určitého druhu energie na světlo. Světelný zdroj je charakterizovaný světelným tokem, což je množství vyzářené energie za jednotku času. Jednotkou světelného toku je 1 Lumen [lm].

Světlo

Světlo je elektromagnetické záření schopné vzbudit zrakový vjem. Vlnové délky viditelné části elektromagnetického záření jsou v rozmezí asi 400 až 780 nm. Zdroji světla bývají zpravidla tělesa s vyšší teplotou (tepelné zdroje), výboje v plynech, luminiscence.

Svítidlo

Svítidlo je zařízení obsahující světelný zdroj a těleso svítidla. Svítidlo je určené na osvětlení nebo světelnou signalizaci. Těleso svítidla rozkládá světlo světelného zdroje v prostoru, mění fyzikální vlastnosti světla, plní funkci ochrany světelného zdroje před negativními vlivy okolního prostředí a zabezpečuje připojení svítidla ke zdroji elektrického napětí.

Svítiplyn

Jako svítiplyn se původně označoval plyn z karbonizačních plynáren hořící svítivým plamenem a používaný k osvětlování. Nyní jako svítiplyn označujeme plyn o spalném teple asi 17,6 MJ/m3, který se vyrábí buď karbonizací (jako “vedlejší” produkt v koksárnách), tlakovým zplyněním hnědého uhlí, štěpením zemního plynu nebo míšením a úpravou jiných plynů, např. rafinérských. Svítiplyn je jedovatý a používá…

předchozí 1 2 3 4 5

© 2021 Magistrát města Plzně   |   nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň   |   Tel.: +420 378 031 111   |   posta@plzen.eu