Energ.etický terč
V současné době, kdy razantně rostou ceny za energie, je významným celospolečenským cílem snižování energetické náročnosti. V budovách toho lze mimo jiné dosáhnouti důsledným prováděním energetického manažerství, které spočívá v systematickém sledování skutečné energetické spotřeby a v analýze výsledků a následné realizaci úsporných opatření. Pro správnou interpretaci a porovnávání spotřeby energií je nutné přesně určit, které faktory mají zásadní vliv na velikost energetické spotřeby. Znalost těchto faktorů umožní identifikaci a realizaci úsporných opatření. Důležité je také, aby uživatelé budov znali zásady správného a hospodárného nakládání s energií.
Tyto údaje, sloužící jako srovnávací měřítka, tzv. benchmarky, nebyly ve formě srozumitelné i laikům dosud k dispozici. Naší snahou proto bylo vytvořit nástroj, který by umožňoval jednoduché porovnávání a hodnocení stavu budov a úrovně energetického manažerství v jednotlivých organizačních složkách a příspěvkových organizacích města Plzně. Nástroj se nazývá Energ.etický terč (tečka uprostřed slova má naznačit, že celá tato aktivita není pouze o energii, ale také o etice, tedy o etickém chování ve vztahu k energii) a jeho grafický výstup má podobu skutečného střeleckého terče a i zde je cílem trefit se do „desítky“. Samotné hodnocení má 10 kritérií. Pro každé kritérium je stanovena převodní tabulka z technických jednotek na body. Kritéria lze rozdělit do třech oblastí:
1. oblast hodnocení je z pohledu tepelně – technických vlastností budovy, tedy oken, obvodových stěn a střechy. Jejich kvalita je posuzována pomocí tzv. součinitele prostupu tepla, jehož hodnotu lze získat např. z energetického auditu či z energetické prohlídky (nabízíme u objektů, které nemají zákonnou povinnost pořízení EA), v certifikátu výrobku nebo pomocí tabulek z vlastností materiálu a síly konstrukce.
2. oblast hodnocení je z pohledu nakládání s energií. Posuzuje se zde spotřeba energie, vody a zátěž CO2, vztažená na 1 m2 celkové podlahové plochy objektu a rok, spolu s procentuálním nárůstem či poklesem spotřeby energie v průběhu let.
Ve 3. oblasti se hodnotí přístup organizace k problematice energetického manažerství a vzdělávání a k problematice OZE. Posuzuje se provádění správného nakládání s energií, úroveň energetického manažerství v organizaci a stupeň využití obnovitelných zdrojů energie v objektu.
Za každé kritérium lze získat až 10 bodů (1 bod - nejhorší, 10 bodů – nejlepší), maximální dosažitelný počet bodů je 100. Hodnocení pro daný rok je prováděno na základě stavu budov a zařízení k 31. 12. předchozího roku, počtu žáků a zaměstnanců za uplynulý rok a spotřeb za předchozí kalendářní rok nebo poslední fakturované období (pokud není zúčtovací období 12 měsíců, bude proveden přepočet).
Hodnocení bude každoročně zpracováno pro jednotlivé budovy v tabelární a grafické podobě a pro danou skupinu budov i formou výsledkové listiny. Výsledková listina by měla sloužit jako zdroj informací pro rozhodování při tvorbě plánu investic do rekonstrukcí budov spojených s realizací energeticky úsporných opatření (vazba na zapracování do rozpočtu města a přípravu žádostí o dotace). Výdaje za spotřebovanou energii budou představovat stále větší položku v rozpočtu, proto je nutné problematice energetického manažerství v organizacích města věnovat větší pozornost. Výstupy Energ.etického terče mohou být dále využity odbory MMP vykonávajícími funkci zřizovatele k hodnocení práce zodpovědných pracovníků.
V konečném důsledku by zavedení navrženého nástroje mělo vést k větším úsporám nákladů na energie vynakládaných z rozpočtu města. Podrobnosti o nástroji jsou obsaženy v brožurce, která je k dispozici na Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně.