Nejčastější otázky
- Mám byt v osobním vlastnictví. Náklady na vytápění dálkovým teplem mi připadají vysoké. Mohu svůj byt odpojit od ústředního vytápění?
- Nejsem spokojen s rozúčtováním nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody. Na koho se mohu obrátit, aby mi zkontroloval vyúčtování, vysvětlil a poradil? Jak mám postupovat při reklamaci nebo stížnosti na toto vyúčtování?
- Každoročně trvá správci domu několik měsíců než nám rozešle vyúčtování. Do kdy bych měl vyúčtování za uplynulý kalendářní rok obdržet?
- Co všechno musí obsahovat vyúčtování nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody?
- Jak správně využívat termostatické regulační ventily, aby byla spotřeba tepla v bytě, a tedy i náklady za vytápění, co nejnižší?
- Jak se provádí odečet odpařovacího indikátoru a proč jsou v něm dvě různé náplně?
- Proč měřiče tepla na radiátorech neměří teplo?
- Koupil jsem byt do osobního vlastnictví a chtěl bych si nainstalovat vodoměr na studenou vodu. Jak mám postupovat, aby mi náklady byly fakturovány podle tohoto měřidla?
- Pracuji několik měsíců v roce mimo republiku, nejsem tedy doma. Po tu dobu netopím, neodebírám teplou ani studenou vodu. Obdobně jedni manželé v domě jsou důchodci, kteří jsou od jara do podzimu na chatě. Nelíbí se nám, že musíme za toto období nepřítomno
- Máme v domě instalovány odpařovací indikátory pro rozúčtování nákladů za vytápění. Jenže kapalina se z indikátorů odpařuje i v letních měsících, kdy se netopí. Nezvyšuje to naše náklady za vytápění?
- Ve vyúčtování nákladů za vytápění za rok 2002 se prvně objevil jakýsi korekční přepočet náměrů. Z jakého důvodu tomu tak je a nejsou tím nájemníci poškozováni?
- Proč jsou ve vyúčtování nákladů za vytápění používány přepočtové koeficienty a co znamenají?
- Proč se u rozúčtování nákladů za teplou užitkovou vodu používá základní složka?
- Jak se provádí rozúčtování nákladů za energie v obytném domě s ústředním vytápěním a centrální přípravou teplé užitkové vody
Máme v domě instalovány odpařovací indikátory pro rozúčtování nákladů za vytápění. Jenže kapalina se z indikátorů odpařuje i v letních měsících, kdy se netopí. Nezvyšuje to naše náklady za vytápění?
Tento problém je řešen tak, že již při výrobě se ampulka plní kapalinou s určitým přídavkem pro tzv. odpar za studena. Přidané množství je definováno v normě ČSN EN 835 a lze si jej ověřit po výměně ampulky, kdy je nová ampulka naplněna několik dílku nad nulou stupnice (stupnice má nulu nahoře a počet dílků roste směrem dolů). Přídavek kapaliny je stanoven na průměrné letní teploty. Při vyšších letních teplotách se samozřejmě odpaří kapaliny více. Podstatné je ale to, že na všech indikátorech v zúčtovací jednotce se odpaří přibližně stejné množství, čímž není ovlivněno poměrové rozúčtování.
Letní odpar má samozřejmě vliv na celkový počet odpařených dílků za rok v celé zúčtovací jednotce. V žádném případě však nemá vliv na celkové náklady za vytápění. Ty jsou dány pouze množstvím tepla naměřeným na fakturačním měřidle na vstupu do zúčtovací jednotky násobeným jednotkovou cenou. Protože se jedná o poměrové rozúčtování (viz odpověď na otázku č. 1), má počet odpařených dílků vliv pouze na hodnotu tohoto dílku – poměrové jednotky, která se používá k rozúčtování spotřební složky nákladů. Při velkém počtu odpařených dílků v zúčtovací jednotce je jeho hodnota malá a naopak.