Nejčastější otázky
- Mám byt v osobním vlastnictví. Náklady na vytápění dálkovým teplem mi připadají vysoké. Mohu svůj byt odpojit od ústředního vytápění?
- Nejsem spokojen s rozúčtováním nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody. Na koho se mohu obrátit, aby mi zkontroloval vyúčtování, vysvětlil a poradil? Jak mám postupovat při reklamaci nebo stížnosti na toto vyúčtování?
- Každoročně trvá správci domu několik měsíců než nám rozešle vyúčtování. Do kdy bych měl vyúčtování za uplynulý kalendářní rok obdržet?
- Co všechno musí obsahovat vyúčtování nákladů za vytápění a dodávku teplé užitkové vody?
- Jak správně využívat termostatické regulační ventily, aby byla spotřeba tepla v bytě, a tedy i náklady za vytápění, co nejnižší?
- Jak se provádí odečet odpařovacího indikátoru a proč jsou v něm dvě různé náplně?
- Proč měřiče tepla na radiátorech neměří teplo?
- Koupil jsem byt do osobního vlastnictví a chtěl bych si nainstalovat vodoměr na studenou vodu. Jak mám postupovat, aby mi náklady byly fakturovány podle tohoto měřidla?
- Pracuji několik měsíců v roce mimo republiku, nejsem tedy doma. Po tu dobu netopím, neodebírám teplou ani studenou vodu. Obdobně jedni manželé v domě jsou důchodci, kteří jsou od jara do podzimu na chatě. Nelíbí se nám, že musíme za toto období nepřítomno
- Máme v domě instalovány odpařovací indikátory pro rozúčtování nákladů za vytápění. Jenže kapalina se z indikátorů odpařuje i v letních měsících, kdy se netopí. Nezvyšuje to naše náklady za vytápění?
- Ve vyúčtování nákladů za vytápění za rok 2002 se prvně objevil jakýsi korekční přepočet náměrů. Z jakého důvodu tomu tak je a nejsou tím nájemníci poškozováni?
- Proč jsou ve vyúčtování nákladů za vytápění používány přepočtové koeficienty a co znamenají?
- Proč se u rozúčtování nákladů za teplou užitkovou vodu používá základní složka?
- Jak se provádí rozúčtování nákladů za energie v obytném domě s ústředním vytápěním a centrální přípravou teplé užitkové vody
Jak se provádí rozúčtování nákladů za energie v obytném domě s ústředním vytápěním a centrální přípravou teplé užitkové vody?
Postup rozúčtování nákladů na vytápění a poskytování teplé užitkové vody je určen vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. Obytný dům s ústředním vytápěním je vždy posuzován jako jeden celek, tzv. zúčtovací jednotka. Spotřebu tepla na vytápění lze měřit pouze na fakturačním měřidle dodavatele na vstupu do objektu. Množstvím odebraného tepla v GJ násobeným jednotkovou cenou jsou určeny roční náklady za vytápění, které se dále rozpočítávají u domů s osazenými indikátory – tzv. rozdělovači topných nákladů: 40 až 50 % nákladů za vytápění je rozúčtováno dle tzv. započitatelných podlahových ploch bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce, zbytek 50 až 60 % je rozúčtován úměrně výši náměrů indikátorů. U domů bez indikátorů je 100 % rozúčtováno v poměru započitatelných podlahových ploch. Ve vytápěném domě se teplo šíří nejen vodou v topném systému, ale i vzduchem a konstrukcí budovy přes mezibytové příčky i přes stropní konstrukce, proto jsou tzv. fixní náklady (základní složka – 40 až 50%) rozpočítávány i na byt, který po určitou dobu v otopném období nebyl užíván a dokonce i na byt odpojený od vnitřního rozvodu vytápění.
U teplé užitkové vody jsou náklady na její přípravu stanoveny v místě přípravy. Skládají se z ceny studené vody odebrané k ohřevu a tepla použitého k ohřevu vody. Pokud nejsou v bytech instalovány vodoměry na teplou vodu, jsou vzniklé náklady rozúčtovány poměrově podle průměrného počtu osob užívajících byt v daném roce. Bytové vodoměry na teplou nebo i studenou vodu, slouží k poměrovému rozúčtování celkových nákladů připadajících na dům. U teplé vody se náklady dělí na základní a spotřební složku v poměru 30 a 70 %. To znamená, že 30 % celkových nákladů (viz odpověď na otázku č.2) se rozúčtuje podle poměru velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše v domě a 70 % nákladů je rozúčtováno v poměru náměrů v jednotlivých bytech.