Termojaderná elektrárna

"Snahou a veškerým úsilím výzkumu je v konečné fázi zkonstruovat a postavit skutečnou funkční termojadernou elektrárnu. Prvním předpokladem je tedy dosáhnout takového stavu syntézy, aby energie do procesu dodávaná byla převýšena energií z procesu odebíranou. Energetický zisk je plně závislý na výšce teploty dosažené ve "spalovacím prostoru" zařízení. 

Přes všechny dosavadní úspěchy, kdy se krůček za krůčkem stupeň dosažené teploty zvyšuje, je cesta k plnému využívání termonukleární energie značně vzdálená.   Dnes lze jen těžko předpovědět, jak bude zařízení i celá elektrárna vyhlížet i jaký typ reaktoru bude použit. Volba bude záležet na mnoha dosud ještě ani ne dobře známých okolnostech. Bude-li uvažována účinnost 40 %, pak pro elektrický výkon 1000 MW bude nutné dosáhnout výkon reaktoru 2 500 MW. Dá se tedy pouze předpokládat, že materiál, který bychom volili dnes, bude použit i v budoucnosti. Dnes bychom jistě pro prstenec komory kvůli vysokým teplotám volili molybdenové slitiny. Uzavřen by měl být v plášti naplněném roztavenými solemi fluoridů berylia a lithia. Kolem této vrstvy bude další ochranný plášť na ochranu proti neutronům.   Vinutí magnetů bude provedeno ze supravodivého materiálu. Povaha provozu bude potřebovat ještě dodatečný zdroj tritia vyráběného z lithia ostřelováním neutrony. V případě využití laserových reaktorů není vyloučeno, že bude použito hvězdicovité uspořádání laserových systémů.   

V USA pracuje zařízení HELIOS. Je vybaveno osmi laserovými paprsky a uprostřed je válcová nádoba s terčíkem stlačeného paliva. HELIOS může vyvinout energii 10 kJ. Vstupní okna terčové komory mají průměr 350 mm. Pulzy trvají 0.5 až 1 ns (1 ns (nanosekunda) = 10-9sec) a mají hladinu výkonu 20 TW. Lasery CO2 mohou opakovat pulzy 750 krát za sekundu. V roce 1984 bylo uvedeno do provozu zařízení ANTARES. Je desetinásobně výkonnější než HELIOS. K zařízení je připojeno 6 laserových zdrojů. Výroba palivových terčíků je velmi složitá a nákladná. Náplň D-T (deuterium-tritium) je uzavřena pod vysokým tlakem při nízkých teplotách do kapslí a je pokryta kovovými, plastovými anebo kombinovanými skořápkami. Ideální a velmi výhodné bude vynechat tritium a fúzní reakci provozovat pouze na základě deuteria. Příprava materiálů by se tím podstatně zjednodušila a zlevnila. To bude ovšem vyžadovat ještě další mnohaletou přípravu, protože tímto krokem by se opět zvýšila nutná teplota v reakčním poli. Výhled na spuštění první funkční termonukleární elektrárny s parogenerátorovým mezistupněm se odhaduje na první polovinu 21. století.     "