Ropovod

Ropovody jsou svařovány z ocelových rour, jejichž nejmenší vnitřní průměr bývá 30 cm, největší až 122 cm. Ropovody jsou vedeny po povrchu země, ale pokládají se i na dno moří do hloubky až 400 m a to v betonových ochranných pláštích. V určitých vzdálenostech jsou na trati ropovodu umístěny čerpací stanice s čerpadly, tok ropy je kontrolován měřícími přístroji, sledujícími množství i rychlost průtoku ropy. Rychlost proudu bývá 1 až 6 m/s. Ropovod je nutno denně kontrolovat po celé délce potrubí, a musí se také občas čistit. Čistění se provádí pomocí štětinatého “ježka“, jenž se nechá unášet proudem ropy. Celková délka všech ropovodů světa představuje řádově statisíce kilometrů. K nejznámějším světovým ropovodům patří 2 190 km dlouhý Big Inch v USA, vedoucí z nalezišť v Texasu do rafinerii v Pensylvánii, kanadský ropovod společnosti Interprovincial, který vede z Edmontonu v Kanadě přes Chicago v USA do kanadského Montrealu a měří 3 787 km, ropovod Trans Arabian o délce 1 700 km, vedoucí z oblasti Bahrajnu v Perském zálivu přes Saúdskou Arábii ke Středozemnímu moři, aljašský ropovod, který vede od ložisek v zátoce Prudhoe na severu do přístavu Valdez na jihu a je 1 287 km dlouhý. Za nejdelší ropovod světa je označován ruský ropovod Družba v délce 5 502 km. Vychází z Kujbyševa na Volze a vede na západ, v běloruském Mozyru se dělí na dvě větve - severní směřuje do Polska a bývalé NDR, jižní přes Užhorod na Slovensko, kde se v Šahách opět rozděluje do tří větví: jedna vede do Bratislavy, druhá do Záluží u Mostu v ČR a třetí do Budapešti.