Plynovod

Plynovody se dopravuje zemní plyn do místa jeho těžby do místa jeho spotřeby. Plynovody se vedou jak po povrchu, tak i pod hladinou moře. Průtok zemního plynu rychlostí až 80 km/h, potrubím o vnitřním průměru až 122 cm zajišťují kompresory soustředěné ve stanicích podél tras plynovodů. Po přivedení zemního plynu do místa spotřeby se plyn čistí a poté uskladňuje v podzemních zásobnících a ve speciálních nádržích. Doprava zemního plynu v Evropě a do Evropy je zajišťována plynovody jejichž celková délka překročila již 430 000 km. Celosvětově je v provozu již více než 1 250 000 km vysokotlakých plynovodů (údaje nezapočítávají regionální a městské středotlaké a nízkotlaké sítě). Největší část evropských vysokotlakých plynovodů vlastní Rusko v délce asi 215 000 km. Nejdelší ruský, a také evropský plynovod - tranzitní plynovod - přivádí plyn do střední a západní Evropy, mimo jiné přes ČR, kterou tím strategicky zvýznamňuje. Narůstající těžba v norském a britském sektoru Severního moře si vynucuje stavbu stále nových podmořských plynovodů, vedoucích už nyní do Norska, Velké Británie, Dánska, německého Emdenu a belgického Zeebrugge. Jiný podmořský plynovod přivádí saharský zemní plyn přes Sicílii do Říma a Janova. Další plynovod pak dodává týž plyn přes Maroko a Gibraltar do Španělska.