Galvanický článek

Galvanické články využívají chemickou reakci, při níž se uvolňuje energie ve formě elektrického pole. Při chemické reakci má molekula nově vzniklé sloučeniny menší energii než součet energií částí, z nichž vznikla. Galvanických článků existuje mnoho druhů. Některé se dají opakovaně nabíjet, protože elektrochemické děje, které v nich probíhají, jsou vratné. Galvanické články patří mezi primární články - můžeme z nich elektrický proud odebírat, aniž jsme ho předtím “dodali“. Nejjednodušší galvanický článek se skládá z elektrolytu a dvou elektrod. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová. Kladná elektroda je z mědi a záporná ze zinku. Po zředění kyseliny sírové vodou uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny, která se rozštěpí na kladné a záporné ionty. Mezi náboji je ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Po ponoření zinkové elektrody do elektrolytu se začne zinek rozpouštět a jeho kationty nabíjí elektrolyt kladně. Zinková elektroda se nabíjí záporně a mezi kladnou a zápornou elektrodou se objeví napětí 1,05 V. Jestliže na svorky galvanického článku připojíme spotřebič, poruší se rovnovážný stav, elektrony se přes spotřebič odvádějí ze zinkové elektrody na elektrodu měděnou a vzniká tak elektrický proud. Původní články byly mokré s tekutým elektrolytem. Dnes se nejvíce používají suché články, které mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem. Typy galvanických článků: suché Leclanchéovy články, alkalické a rtuťové články. Tvar: válcový, plochý a hranatý. Použití: kapesní svítilny, rozhlasové přístroje, přenosné vysílače a přijímače, další drobné přístroje denního použití.