Renovační pas: průvodce postupnou modernizací budovy
O renovačních pasech se v poslední době mluví stále častěji. Pro řadu vlastníků domů je ale tento pojem stále poměrně nejasný. Co renovační pas obsahuje? Je povinný? Kdo ho může zpracovat a kde takového odborníka hledat?
Renovační pas je především plán postupné renovace budovy s cílem snížit její energetickou náročnost. Neříká pouze, jak je na tom dům dnes, ale navrhuje jednotlivé kroky, kterými lze jeho energetickou náročnost a technický stav postupně zlepšovat. Renovace přitom nemusí proběhnout najednou. Jednotlivá opatření mohou být rozdělena do několika na sebe navazujících etap. Zároveň je součástí renovačního pasu i odhad nákladů a úspor jednotlivých opatření a přehled možností jejich financování.
Renovační pas může například doporučit nejprve zateplení střechy, následně obvodových stěn a výměnu oken a v další etapě modernizaci vytápění, instalaci fotovoltaiky nebo realizaci dalších úsporných opatření. Důležité je, aby jednotlivé kroky dávaly smysl nejen samy o sobě, ale také v rámci dlouhodobého plánu renovace celé budovy. Pas má obvykle platnost 10 let, případně do doby, než v domě proběhnou zásadní změny, které by jeho doporučení předběhly.
Renovační pas není PENB
Renovační pas není náhradou za průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). PENB hodnotí především současnou energetickou náročnost budovy. Renovační pas naopak pracuje s jejím současným stavem a navrhuje cestu k jejímu postupnému zlepšení. Můžeme ho tedy zjednodušeně chápat jako určitý „jízdní řád" energeticky vědomé a správně prováděné renovace.
Současně je důležité zdůraznit, že renovační pas není obecně povinný pro všechny vlastníky budov, je ale nezbytným vstupním podkladem pro čerpání státní podpory. Nejde tedy o nový dokument, který by si musel automaticky pořídit každý majitel domu, ale může vlastníkům rodinných a bytových domů přinést nový pohled na možnost snížit energetickou náročnost jejich domu a uspořit náklady. V současné době je možné renovační pas zpracovat pouze pro objekty sloužící k bydlení.
Kde je dnes renovační pas povinný?
Význam renovačních pasů výrazně vzrostl v souvislosti s novou etapou programu Nová zelená úsporám (NZÚ) v roce 2026. Pro podporu některých dílčích opatření a pro NZÚ Light je renovační pas požadovaným odborným podkladem. Naopak u komplexní renovace financované bezúročným úvěrem renovační pas potřeba není, žadatel doloží dvojici průkazů energetické náročnosti budovy, a to stav před rekonstrukcí a stav po rekonstrukci.
Smyslem je motivovat vlastníky, aby jednotlivé úpravy plánovali v širších souvislostech. Pokud je renovace rozdělena do etap, má být zřejmé, jak na sebe jednotlivé kroky navazují a jaký má být výsledný stav budovy.
Kdo renovační pas zpracuje?
Renovační pas si vlastník budovy nemůže vystavit sám, smí jej vydat pouze registrovaný energetický poradce nebo certifikovaný energetický specialista, případně autorizovaný projektant (ČKA, ČKAIT) – vždy pod dohledem Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Praktická cesta k odborníkovi vede přes web Nové zelené úsporám, kde je zveřejněn seznam poradců, kteří mohou renovační pasy zpracovávat. Oprávnění energetických specialistů lze současně ověřit ve veřejném seznamu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Při výběru zpracovatele je proto vhodné ověřit nejen jeho zkušenosti, ale především to, zda má odpovídající oprávnění pro konkrétní typ renovačního pasu a účel, pro který jej potřebujeme.
Proč může být renovační pas užitečný?
Hlavní výhodou renovačního pasu je dlouhodobý pohled. Vlastník nemusí všechny investice realizovat najednou, ale ví, co má smysl udělat nejdříve, co může následovat, jak jednotlivá opatření ovlivní celkovou energetickou náročnost domu, jak sníží spotřebu energie a tím i náklady na bydlení.
Renovační pas tak není jen další dokument potřebný kvůli dotaci. Při správném použití může být praktickým nástrojem pro plánování investic – pomáhá proměnit jednotlivé opravy a energetická opatření v promyšlenou a postupnou modernizaci celé budovy.