Energeticky vědomá rekonstrukce budovy Technických úřadů přispěje k udržitelnému rozvoji Plzně

Statutární město Plzeň realizuje komplexní rekonstrukci historické administrativní budovy na adrese Škroupova 1900/5, která povede k výraznému snížení její energetické náročnosti. Projekt kombinuje tradiční stavební postupy s moderními technologiemi a obnovitelnými zdroji energie.

Budova s historií a potenciálem

Pětipodlažní modernistická budova Technických úřadů, kterou v roce 1930 navrhli architekti František Beneš a Hanuš Zápal, je charakteristická svou geometrickou symetrií, plochou střechou a nezdobnou fasádou. Nachází se v širším centru města v bloku obytných a administrativních budov. Ačkoliv není památkově chráněna, představuje architektonicky cennou stavbu z období funkcionalismu.

V současnosti budovu užívá Magistrát města Plzně (Technický úřad, Ekonomický úřad, Útvar koncepce a rozvoje), správu zajišťuje Odbor nákupu a vnitřní správy Úřadu správních agend MMP.

Cesta k energetické efektivitě

Město Plzeň systematicky pracuje na snižování energetické náročnosti svých budov. V případě objektu na Škroupově ulici byly již v minulosti realizovány přípravné kroky:

• 2018– výměna oken a zavedení systému řízení spotřeby tepla se zónovou regulací teplot
• 2019– zavedení systému energetického managementu a získání certifikace ISO 50001

Tyto kroky vytvořily solidní základ pro současnou komplexní rekonstrukci, která přinese zásadní energetické úspory.

Rozsah aktuální rekonstrukce

Realizace projektu probíhá v několika na sebe navazujících oblastech:

Zateplení obálky budovy

• Fasáda– aplikace minerální vaty o tloušťce 18 cm, snížení součinitele prostupu tepla z 0,593 na 0,18 W·K·m²
• Střecha– instalace izolační vrstvy polystyrenu EPS tloušťky 30 cm, snížení součinitele prostupu tepla z 1,31 na 0,14 W·K·m²

Instalace fotovoltaické elektrárny

Na střeše budovy bude instalována FVE o výkonu 49,68 kW_p s předpokládanou roční výrobou 50,48 MWh elektrické energie. Osmdesát procent vyrobené energie bude spotřebováno přímo v objektu, zbývajících 20 % bude nasdíleno v rámci již fungujícího systému komunitní energetiky do dalších objektů Statutárního města Plzně.

Měřitelné přínosy projektu

Realizovaná opatření přinesou následující roční úspory:

• Teplo: 467 GJ (129 722 kWh), což představuje finanční úsporu 416 564 Kč ročně
• Elektrická energie: 39 244 kWh bez sdílení / 50 477 kWh se sdílením, úspora 294 330 Kč resp. 331 511 Kč ročně
• Snížení produkce CO₂ o 94 tun ročně

Celková roční úspora dosáhne přibližně 748 000 Kč, přičemž teoretická úspora za dobu životnosti stavebních prvků (50 let pro fasádu, 25 let pro střechu a FVE) představuje při zohlednění růstu cen energií více než 74 milionů korun.

Financování a dotační podpora

Celkové náklady projektu činí více než 25 miliónů Kč. Město Plzeň získalo dotaci z programu ModF ENERGov 2/2023 (Energetické úspory památkově chráněných budov – určeno i pro architektonicky cenné stavby) ve výši 15 245 300 Kč, což pokryje téměř 60 % nákladů.

Prostá návratnost investice po odečtení dotace je vypočtena na 14,2 roku, reálná návratnost s ohledem na růst cen energií pak 8,9 roku.

Udržitelnost a environmentální odpovědnost

Projekt byl koncipován s ohledem na požadavky Taxonomie EU v oblasti udržitelného financování:

• Instalací FVE a zateplením dojde k úspoře více než 20 % primární energie a 22 % tepelné energie.
• V rámci cirkularity budou použity materiály s ohledem na jejich životní cyklus a uhlíkovou stopu.
• Jako podpora biodiverzity budou při rekonstrukci pláště budovy osazeny hnízdní budky pro rorýse.

Projekt také respektuje již certifikovaný systém energetického managementu dle ISO 50001, který umožňuje průběžné sledování spotřeb a vyhodnocování efektivity opatření prostřednictvím webové aplikace ENEMA.

Realizace

Dodavatelem stavby je společnost MIRAS - stavitelství a sanace s.r.o. Rekonstrukce probíhá za plného provozu budovy, což klade zvýšené nároky na koordinaci prací a komunikaci mezi zainteresovanými stranami. Dokončení projektu je plánováno do konce roku 2026.

Tento projekt demonstruje, jak lze kombinací tradičních stavebních materiálů, moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie výrazně snížit energetickou náročnost veřejných budov a přispět tak k udržitelnému rozvoji města.