Dopady novely energetického zákona na veřejnou správu

Novela reaguje na aktuální potřebu snižování energetické náročnosti a podpory obnovitelných zdrojů energie. Veřejná správa tak dostává do rukou nástroje, které mohou významně ovlivnit provoz budov a hospodaření s energiemi. Klíčové změny, které novela přináší jsou:

• Nově je ukládání elektřiny definováno jako samostatná licencovaná činnost.
• Limit pro licenci na výrobu elektřiny se zvyšuje z 50 kW na 100 kW – menší fotovoltaické projekty se tak obejdou bez složitých povolení.
• Možnost samostatného připojení baterií k distribuční síti s nižšími poplatky.
• Zjednodušení povolování pro menší energetické stavby (FVE, domovní ČOV, studny).
• U větších projektů zpřesnění požadavků na dokumentaci, včetně prvků pro elektromobilitu a automatizaci budov.
• Zákaz diskriminace výrobců a odběratelů, kteří energii sdílejí.
• Možnost zapojit veřejné budovy do energetických společenství.
• Omezení pokut za předčasné ukončení smlouvy.
• Povinnost dodavatelů poskytovat smlouvy a vyúčtování transparentně a včas.
• Penále pro dodavatele při opožděném vyúčtování.

Co to znamená v praxi:

• Snadnější instalaci fotovoltaických systémů s bateriemi pro vyrovnání spotřeby a snížení účtů za energii.
• Rychlejší realizaci menších projektů a jasnější pravidla pro velké investice.
• Možnost spolupráce s dalšími institucemi a obcemi na společných zdrojích energie.
• Lepší podmínky v energetických smlouvách a vyšší kontrola nad dodavateli.

SHRNUTÍ

Závěrem lze říct, že Lex OZE III otevírá nové možnosti, jak snížit provozní náklady, zvýšit energetickou soběstačnost a lépe chránit práva odběratelů. Pro správce budov je to příležitost, jak modernizovat energetické hospodářství a připravit se na budoucnost, kde bude flexibilita a udržitelnost hrát klíčovou roli.