Nejčastější otázky

Proč se u rozúčtování nákladů za teplou užitkovou vodu používá základní složka?

Důvodem zavedení základní složky  jsou konstantní náklady spojené se ztrátami tepla v rozvodech, se spotřebou čerpadla cirkulace apod. Teplá užitková voda (TUV) je uživateli kdykoliv k dispozici a s touto pohotovostí, tedy určitým komfortem, jsou spojeny zmíněné konstantní náklady, proto se na jejich úhradě musí podílet všichni uživatelé (vlastníci nebo nájemníci) bytů a nebytových prostor v domě bez ohledu na množství skutečně odebrané TUV. 

Časté stížnosti jsou od lidí s extrémně malou spotřebou TUV, kdy náklady na jeden m3 naměřené spotřeby v bytě, tedy na poměrovou jednotku sloužící k rozúčtování, jsou třeba několikanásobně vyšší než u bytů s průměrnou spotřebou. Nelze to však vnímat jako cenu za m3 TUV, protože ta je pro všechny byty v domě stejná (viz odpověď na otázku č. 1), ale spíš lze situaci přirovnat ke dvousložkové platbě za elektřinu. U elektřiny se nikdo nepozastaví nad tím, že platí stálou měsíční platbu (tzv. paušál), která je rovněž spojena s tím, že odběratel má kdykoliv k dispozici nasmlouvaný výkon. V ročním vyúčtování za objekt s malou spotřebou (např. nevyužívaná chata) je efekt měsíčního paušálu obdobný jako základní složka u TUV.