Palivo
Látka většinou organického původu, z níž se spalováním uvolňuje tepelná energie. Nejčastěji se používají fosilní paliva (uhlí, topné oleje vyráběné z ropy nebo zemní plyn) nebo paliva na bázi biomasy (palivové dřevo, zemědělské odpady, bioplyn).
Palivová kazeta
Montáž palivových tyčí do tzv. palivové kazety usnadňuje manipulaci s jaderným palivem.
Palivová tableta
Palivová tableta je nejčastější geometrická forma jaderného paliva. V této geometrické formě je palivo ukládáno do palivových tyčí a ty spojovány do palivových kazet.
Palivová tyč
Palivová tyč je hermeticky uzavřená trubka naplněná palivovými tabletami. Svazek palivových tyčí tvoří palivovou kazetu.
Palivové dmychadlo
Dmychadlo dopravující zemní plyn pod potřebným tlakem do hořáků. Vstupní přetlak musí zajistit dokonalé smíchání plynu se spalovacím vzduchem.
Palivové hospodářství
Palivovým hospodářstvím elektráren nazýváme provozy elektráren, ve kterých se palivo do elektráren přijímá, kontroluje a upravuje pro jeho použití.
Palivový cyklus
Palivový cyklus je souhrn všech procesů spojených s využitím paliva. Začíná těžbou, transportem, úpravou, využitím a končí přepracováním nebo konečným uložením odpadů.
Palivový článek
Pojem “palivový článek” se obvykle ne zcela přesně používá pro označení jaderného paliva ve formě palivové kazety, palivové tyče, případně i s jinou konfigurací (palivové koule).
Pára
Všeobecně představuje pára plynný stav látky o teplotě nižší než je teplota kritická. Páru lze zkapalnit pouhým zvýšením tlaku bez ochlazení. V elektrárenství má zvláštní význam vodní pára, jejíž energie se v jaderných elektrárnách a v elektrárnách spalujících fosilní paliva využívá na roztočení parní turbíny a následně výrobu elektrické energie.
Parní cyklus
Tepelný oběh přeměny tepla v mechanickou energii, s nímž pracují parní elektrárny. Sestává z izobarického ohřevu vody na teplotu varu, vypařování vody, ohřevu páry na pracovní teplotu a expanze páry v turbíně. Oběh je uzavřen kondenzací páry na vodu.
Parní kotel
Energetické zařízení určené k výrobě páry. Skládá se ze spalovacího zařízení (ohniště) a parního generátoru. Do parního generátoru se přivádí napájecí voda a výsledným produktem je pára. Kotle lze rozdělit podle typu ohniště (roštové, práškové granulační, práškové výtavné, fluidní), podle konstrukce parní části (válcové, strmotrubné) a podle oběhu (přirozený oběh, nucený oběh).
Parní stroj
Parní stroj je tepelný pístový motor měnící tepelnou energii vodní páry v mechanickou práci odváděnou přímo z pístní tyče (parní čerpadlo) nebo nejčastěji prostřednictvím klikového mechanizmu z hřídele. V současnosti se parní stroje používají již jen ojediněle (parní lokomotivy, lokomobily), protože byly nahrazeny parními turbínami, spalovacími motory, elektromotory.
Parní turbína
"Parní turbína je tepelný lopatkový rotační motor, v němž se mechanická energie získává expanzí vodní páry v jednom nebo postupně v několika turbínových (tlakových) stupních, tvořených rozváděcím a oběžným kolem s věncem lopatek. Turbína se zpravidla nachází na společné hřídeli s elektrickým generátorem - dohromady tvoří tzv. turbogenerátor. Rozdělení parních turbín:*Podle…
Parogenerátor
Parogenerátor je běžně užívaný výraz pro parní generátor. Parní generátor je tepelný výměník produkující páru, která slouží k pohonu turbíny. U parních generátorů jaderných elektráren vzniká pára na teplých trubkách, kterými protéká voda I. okruhu. Z parního generátoru pára postupuje dále na turbínu.
Paroplynová elektrárna
Elektrárna pracující v paroplynovém cyklu. Paroplynové elektrárny potřebují pro svůj provoz kapalné nebo plynné palivo. Podle druhu paliva rozlišujeme tedy elektrárnu na topný olej, zemní plyn nebo zplyněné uhlí.
1 2 3 4 5 následující