Magistrát města Plzně

Odbor správy infrastruktury

Energetika


Hať

Hať je vlastně menší přehrada. Její využití jako haťové vodní elektrárny je možné hlavně na řekách s malým sklonem dna a s velkými průtoky. Podle konstrukce můžeme hatě dělit na pevné a pohyblivé. Na pevné hatě se používá plně betonové nebo členěné železobetonové konstrukce. Z pohyblivých hatí se uplatňují pouze hatě bezpečně ovládatelné i v zimním provozu, jako jsou hatě stavidlové, válcové, segmentové,…

Havarijní systémy

Havarijní systémy mají za úkol zapůsobit při vzniku havárie proti jejímu rozvoji a omezit její negativní následky. Typické havarijní systémy jsou například protipožární zařízení (tzv. SHZ - stabilní hasicí zařízení), systémy pro zamezení šíření parovodní radioaktivní směsi při havárii jaderného reaktoru s únikem chladiva (kontejnment, barbotážní věž), systémy havarijního chlazení aktivní zóny…

Hlavní věta termodynamiky

Termodynamika je vědní obor zabývající se procesy, ve kterých se energie přenáší jako práce nebo teplo. Hlavní věty termodynamiky představují nejdůležitější zákonitosti těchto procesů. První hlavní věta termodynamiky je vlastně zákon zachování energie a říká nám, že v uzavřeném systému se dodané teplo (Q) přemění na zvýšení vnitřní energie systému (D U) a na práci vykonávanou systémem…

Hlubinný důl

Základem hlubinného dolu pro těžbu uhlí je svislá jáma - šachta, která vede z povrchu až k uhelné sloji a tyčí se nad ní těžní věž. Šachtou sjíždí do dolu horníci, dopravuje se tudy všechen potřebný materiál a energie, vedou se potrubí a kabely a vyváží se tudy vytěžené uhlí. Od šachty se pak razí chodby potřebné pro vytěžení ložiska uhlí. Jedná se o chodby převážně…

Hmotnostní číslo A

Hmotnostní číslo A udává počet nukleonů (tj. protonů a neutronů) v jádře.

Hnědé uhlí

Tuhé fosilní palivo, geologicky mladší (třetihory), s relativně nižší výhřevností. Těžba v České republice dosahuje asi 90 milionů tun ročně a postupně klesá. Rozvíjí se povrchovým způsobem, přičemž ložiska klesají do hloubek 300 až 400 metrů.

Hořáky

Zařízení, jímž se přivádí směs paliva a spalovacího vzduchu do spalovacího prostoru ohniště. Konstrukce hořáků se liší podle druhu paliva (hořáky na práškové uhlí, topný olej nebo zemní plyn). Hořák musí zajišťovat včasné a stabilní zapalování. Ihned po výstupu z hořáku se palivová směs míchá se sekundárním vzduchem a má na co nejkratší dráze shořet. Hořák má podstatný vliv na správný průběh spalování…

Hořlavina

Spalitelná složka paliva. V případě černého uhlí představuje hořlavina 55 až 70 %, v případě hnědého uhlí pouze 40 až 55 %. Převážnou část hořlaviny tvoří uhlík, v menší míře jsou obsaženy vodík, kyslík, síra a dusík. Spálením hořlaviny vzniknou horké spaliny, obsahující oxidy zmíněných látek.

Hráze

"Hráze vodního díla jsou jeho největší a nejnamáhanější část. Na hráz působí kromě tlaku vody i síly pohybu zeminy, na kterých spočívá přehrada, tlak větru, vlnobití, tlak ledu a podobně. Hráze můžeme podle konstrukce rozdělit na: hráze zděné - z lomového zdiva, betonové (gravitační nebo klenbové), železobetonové členěné; hráze zemní - hlinité, balvanité."

Hrubý elektrický výkon

Hrubý elektrický výkon se v energetice vztahuje na blok nebo elektrárnu. Jedná se vlastně o elektrický výkon na svorkách elektrického generátoru. Elektrický výkon, který za normálních provozních podmínek dodává elektrárna do elektrické sítě je však nižší o tzv. vlastní spotřebu elektrické energie a nazývá se čistý elektrický výkon. Vlastní spotřeba elektrické energie představuje…

Hřídel

Hřídel je součástí rotoru (turbíny a elektrického generátoru). Úlohou hřídele je přenášet z turbíny krouticí moment na elektrický generátor.

Hydroalternátor

Hydroalternátory se využívají ve vodních elektrárnách ve spojení s vodními turbínami (Kaplanovými nebo Francisovými). Jejich otáčky se pohybují od stovek do tisíců otáček za minutu. Výkon hydroalternátoru záleží na množství vody a výšce vodního spádu. Většinou bývají postaveny se svislými hřídeli a představují jedny z největších elektrických strojů (stavební výška s příslušenstvím až 30 m, průměr až…

Hydrocyklon

Zařízení umožňující na základě odstředivých sil mechanické odlučování hrubších částic (sádrovce) z přiváděného proudu vodní suspenze. Částice o hustotě větší než kapalina se vytlačují ke stěně hydrocyklonu, klesají po ní a spodem se odvádějí.

Hydroenergetický potenciál

Hydroenergetický potenciál vodního toku je celková energie odtékající vody. Udává se zpravidla průměrná hodnota za 1 rok. Technicky využitelný hydroenergetický potenciál je část celkového potenciálu využitelná k výrobě elektrické energie. Celosvětový technicky využitelný hydroenergetický potenciál je asi 20 000 TWh za rok. Technicky využitelný hydroenergetický potenciál České republiky je přibližně…

© 2019 Magistrát města Plzně   |   nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň   |   Tel.: +420 378 031 111   |   posta@plzen.eu